Po stopách Napoleona: Šlapanice

Bývalá fara ve víru událostí

19. listopadu 1805, v době, kdy Francouzi obsadili celou oblast jižně od Brna, se ve Šlapanicích nacházel hlavní štáb spojenecké armády. Toho dne se také velitel rakousko-ruské jízdy Jan I. z Lichtenštejna ubytoval na faře. Jeho jednotky se rozložily na polích u Šlapanic. V obci už tenkrát pobývalo plno ruských vojáků. Zabírali všechny ulice, rozdělávali ohně a vařili jídlo, které zabavili místním lidem. 

Spojenci se ve Šlapanicích příliš neohřáli, dalšího dne ještě před úsvitem odtáhli a vydali se na ústup k Vyškovu. Místní ale neměli žádný čas na odpočinek. V obci se totiž jen vyměnily armády. Jakmile se objevily přední francouzské hlídky, také hned žádaly víno, peníze a boty. 

V sobotu 30. listopadu do obce dorazil i velitel 4. francouzského sboru Nicolas-Jeane de Dieu Soult a jeho štáb. I on si vybral faru a scholasterii a zřídil si tam kancelář. V budově bývalé scholasterie se dnes nachází Muzeum Brněnska (bod 1 na mapě), které je první zastávkou našeho okruhu. V jeho sbírkách nalezneme například pozůstalostní fond významného českého krajináře Aloise Kalvody. Zajímavostí jsou i dva zrestaurované koněspřežné kočáry pocházející z přelomu 19. a 20. století. V současnosti se v muzeu konají krátkodobé tematické výstavy, které se svým zpracováním snaží oslovit hlavně děti.

Ve Šlapanicích na hrdinství lékařů nezapomněli

Procházka po městě pokračuje po místech, která souvisí s činností lékařů během bitvy i po ní. 

V osudný den střetnutí u Slavkova se Šlapanice nacházely ve francouzském týlu, což poskytovalo ideální prostor pro péči o raněné, ale i k držení zajatců. Po bitvě bylo ve šlapanickém kostele drženo asi 400 Rusů. Pro potřeby vojenských lékařů sloužila v obci hned dvě větší stavení – klášterní scholasterie a zámek Blümegenů (bod 2 na mapě), kde byly zřízeny vojenské lazarety a obvaziště. Historie zámku spadá do poloviny 18. století, kdy ho vlastnil tehdejší moravský zemský hejtman Jindřich Kajetán von Blümegen. Dnes v budově sídlí gymnázium. V čase bitvy u Slavkova tady však „panoval“ šéfchirurg císařské gardy Jean Dominique Larrey, který zavedl do ošetřování raněných několik na tu dobu převratných postupů. Třeba požadavek co nejrychlejšího, alespoň základního ošetření. K tomu účelu sloužily pojízdné lazarety na vozech, takzvané létající ambulance. Do té doby znamenalo vážnější zranění na bitevním poli  mnohdy i dlouhé hodiny bez pomoci. Ranění byli ošetřováni až po odeznění nejtěžších bojů. I přes velký nedostatek zdravotnického materiálu a v nevhodných hygienických podmínkách zachránil Larrey se svými podřízenými díky dobře provedeným zásahům desítky životů. 

Tisíce vojáků, kteří v polích u Šlapanic přišli o život, připomínají boží muka vestavěná do fasády domu č. p. 139/6 v Jiříkovské ulici (bod 4 na mapě), kde byli pohřbeni zemřelí ze zámeckého lazaretu. Jejich ostatky byly později uloženy na šlapanickém hřbitově, kde byl na počest padlým v roce 1965 postaven pomník zdobený iniciálou N (bod 5 na mapě) a také symbolickými dělovými koulemi. Chirurg Larrey i ostatní lékaři se dočkali svého pomníku (Pomník francouzským lékařům - bod 3 na mapě) na křižovatce Riegrovy a Brněnské ulice v roce 2005. 

Vrch Žuráň - němý svědek slavného střetnutí

Procházku po stopách napoleonských vojsk si můžete protáhnout až k strategickému návrší Žuráň (bod 6 na mapě). To leží na hranici katastru se sousední obcí Podolí, asi 2,5 km od Šlapanic. Napoleon Bonaparte si toto místo zvolil za své stanoviště a řídil odtud první fázi celé bitvy u Slavkova. Je však mnohem starším pahorkem a nalézá se zde několik hrobů z různých období pravěku a mauzoleum s hrobkou langobardského velmože, snad samotného krále Wacha. 

Po návratu do Šlapanic zajděte ještě do kostela Nanebevzetí Panny Marie (bod 7 na mapě), dominanty města.  Po slavkovské bitvě zde byly drženy stovky ruských vojáků. Dnes je důstojným místem pro zakončení putování po místech, kudy před více než 200 lety prošla historie.