S příchodem jara ožívají specifické lidové obyčeje a obřady. Mnohé z nich jsou staré, prastaré. V Josefově na Hodonínsku každoročně na Smrtnou neděli pořádají smrtnicu. Zní to děsivě? A přitom je to zábava… Vzbudili jsme vaši zvědavost?
Smrtná neděla, kdes klíč poděla, děla jsem ho děla, svatému Jiří. Svatý Jiří vstal, pole odmykal, aby tráva rostla, tráva zelená, fiala modrá, růže červená.
Tuhle píseň uslyšíte v Josefově každý rok v předjaří na Smrtnou neděli během března nebo dubna. Od počátku 20. století (možná déle) vynáší josefovské dívky ve věku dvou až čtrnáct let z dědiny smrtku. V různých obměnách znají tento obyčej i jinde. Jde o to symbolicky ukončit zimu a přivítat jaro!
Smrtnica je lidová obřadní obchůzka, oslava jarní rovnodennosti. Krásná tradice figuruje od roku 2016 na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje pod názvem „Smrtnica a chození s babú – dívčí raně jarní obchůzka na Smrtnou neděli“.
Jarní prázdniny se kvapem blíží a ani u těch letních se nevyplácí s výběrem tábora pro ratolesti příliš otálet. Místa v tradičních pobytových i v příměstských táborech mizí rychlostí blesku.
Masopust neboli fašank, to jsou pestrobarevné masky, čas zabijaček, hodování a tanečních bálů. Odkud tato tradice pochází a kde se s ní na jižní Moravě můžeme setkat?
V červnu 1791 se v revoluční Francii král Ludvík XVI. pokusil v přestrojení prchnout s rodinou z Francie do tzv. Rakouského Nizozemí. Ve městě Varennes ho zadrželi, odvezli zpět do Paříže a v podstatě internovali.