S příchodem jara ožívají specifické lidové obyčeje a obřady. Mnohé z nich jsou staré, prastaré. V Josefově na Hodonínsku každoročně na Smrtnou neděli pořádají smrtnicu. Zní to děsivě? A přitom je to zábava… Vzbudili jsme vaši zvědavost?
Smrtná neděla, kdes klíč poděla, děla jsem ho děla, svatému Jiří. Svatý Jiří vstal, pole odmykal, aby tráva rostla, tráva zelená, fiala modrá, růže červená.
Tuhle píseň uslyšíte v Josefově každý rok v předjaří na Smrtnou neděli během března nebo dubna. Od počátku 20. století (možná déle) vynáší josefovské dívky ve věku dvou až čtrnáct let z dědiny smrtku. V různých obměnách znají tento obyčej i jinde. Jde o to symbolicky ukončit zimu a přivítat jaro!
Smrtnica je lidová obřadní obchůzka, oslava jarní rovnodennosti. Krásná tradice figuruje od roku 2016 na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje pod názvem „Smrtnica a chození s babú – dívčí raně jarní obchůzka na Smrtnou neděli“.
Žarošice, proslulé poutní místo na Slovácku na okraji Ždánického lesa. Na mariánské pouti se tu každoročně fyzicky i emočně potká obrovské množství poutníků z Moravy, Slovenska i Rakouska. Kdo do Žarošic putuje, potěší své srdéčko, tvrdí starobylá poutní píseň. Tohle byste měli zažít také.
Ruční výrobky mají magickou vlastnost. Kromě krásy svého provedení z nich na první pohled vyzařuje pracnost, fortel a srdcařství jejich tvůrce. Přesně tohle vyzařují poklady z Horňácka utkané technikou činovať.
Jaro už se bez všech pochybností přihlásilo o slovo. Květena pučí a teplejší počasí nás táhne ven. Památky se probouzejí ze zimního spánku a kulturní kalendáře se plní zajímavými akcemi.