Ruční výrobky mají magickou vlastnost. Kromě krásy svého provedení z nich na první pohled vyzařuje pracnost, fortel a srdcařství jejich tvůrce. Přesně tohle vyzařují poklady z Horňácka utkané technikou činovať.
Tahle technika ručního tkaní je v rámci České republiky bez nadsázky ojedinělý úkaz.
Horňácká činovať je způsob tkaní spjatý s mikroregionem Horňácko v Bílých Karpatech. Dosahuje tak vysoké estetické a technické úrovně, že se v roce 2018 dostala na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR.
Na chudém Horňácku bývalo tkalcovství nutností, tkaním si přivydělávala téměř každá domácnost. Původně tkali ze lnu a konopí, od 19. století také z bavlny, díky které začali tkát i vzorované tkaniny – a to už jsme u činovati. Je to nezaměnitelný způsob tkaní, kdy řemeslník řadí vzory za sebe do pruhů. Dodnes používané vzory vycházejí hlavně ze starých lidových výšivek. Místní tkali prostěradla i součásti krojů jako traslavice (pánské kalhoty) nebo rubáče (dámské spodničky). Sloužily i jako všední oblečení. Zajímavostí byly hustě vzorované cíšky. Sloužily jako nevěstino věno a dle tradice jich mělo být 7, ne všichni rodiče si ale mohli tohle číslo dovolit. Ještě na začátku 20. století byste na Horňácku našli stav skoro v každém domě.
Základem je bílá nebo přírodní osnova, do níž se vetkávají vzory. Podkladová barva tkanin je bílá nebo přírodní. Kromě toho se tká z červené, modré, černé, oranžové či žluté. Jednotlivé barvy nebo jejich kombinace nesou na Horňácku svůj význam.
Po 2. světové válce se i kvůli modernizaci výroby od tradičního tkaní postupně upouštělo. Tkalo už jen pár řemeslníků. Produkty jako povlaky na polštáře nebo ubrusy jste mohli koupit v celostátní síti prodejen Krásná jizba. Dnes činovať prezentují dva výrobci z Malé Vrbky. Inspirují se v tradičních vzorech, ale vymýšlejí průběžně i nové.
Urbanovi si umění činovati předávají v Bílých Karpatech z generace na generaci přes sto let už od prapradědy Františka. Každou činovať dodnes vyrábějí ručně nitku po nitce původním způsobem na tkalcovském stavu z roku 1854. Krojové součásti, polštáře i tapiserie. Jejich dílna vám ale utká na přání prakticky cokoli. V roce 2022 otevírá pan Urban tkalcovskou dílnu vybavenou historickým stavem dokonce i v Brně.
Paní Buchtelová se naučila tkát od dědečka, kterého to naučil jeho otec. Ten stav pořídil po svém návratu z Ameriky po 1. světové válce. Paní Buchtelová říká, že s nápady na nové vzory nejčastěji přichází její manžel, který se nebojí experimentovat. Chuť zkoušet nové mu pomohla i při návrzích a výrobě replik vzorů z 15. století pro muzeální expozice. Velkým hitem se u Buchtelů staly koštovky na krk, které vlastně vymyslel přímo jeden zákazník – když si do zdobeného dětského pytlíčku na drobné vložil místo mincí štamprli. Buchtelovi nápad doladili a pytlíčky začali prodávat už rovnou včetně skla. Právě jejich koštovky, číše i štamprle začali lidé nosit i ke kroji.
Horňácká činovať je natolik ojedinělou technikou a projevem lidového umu, že se jednou určitě dočká i zápisu do seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Tak držme palce.
Dobrá zpráva, v letošním roce nás v únoru čeká 29 dní! O den víc na objevování zajímavostí a krás jižní Moravy. Kde začít? Inspirujte se našimi tipy.
Na jižní Moravě se daří bílým odrůdám. Ale na Velkopavlovicku jsou doma modré odrůdy, je srdcem moravských červených vín. Přívlastky tu mají vína i krajina – „bezlesý kraj beze stínu“ a „kraj modrých hor“. Nebojte, zelenou přírodu si po cestě užijete po demižonech. Vyznavači cyklistiky ocení atraktivní terény a daleké výhledy do kraje, nad kterými extroverti ztichnou a introverti pronesou výmluvné aaah.
Perfektní itinerář pro milovníky folkloru a lokálních dobrot. Načerpejte inspiraci, ať už si vezete dům na kolech nebo hledáte nový cíl pro víkendové výletování.
.jpg/350x220)
