Scénický projekt v exkluzivním prostoru brněnského architektonického skvostu Vodojemu 3 k 80. výročí konce II. světové války.
Taneční show o svědomí jednotlivce a celé společnosti pro několik tanečních generací. Je připomínkou osobnosti a díla významného brněnského choreografa Luboše Ogouna a současně připomínkou a metaforou o rozhodování elit, která poznamenávají celé lidstvo. V našem případě jde o důsledek shození atomové bomby na Hirošimu v roce 1945 a současná aktuální hrozba.
Představení SVĚDOMÍ Ogoun100 je velkoformátovým kusem pro tanečníky několika generací. Tématem choreografie je ikonické dílo choreografa Luboše Ogouna – Hirošima – Svědomí, Rozkaz z éry (nejen) Baletu Praha. Osobnost Luboše Ogouna je pro vývoj českého moderního tance a baletu zcela zásadní. Vedle Pavla Šmoka to byl právě on, který vnesl do baletních souborů kamenných divadel prvky modernizmu. Luboš Ogoun byl všestranným choreografem, který vynikal značnou pohybovou invencí a režijními dovednostmi. Zejména narativní část jeho díla patří k nejlepšímu, co v historii českého tance vzniklo. Za zmínku stojí také jeho zásluhy při uvádění původních nebo málo hraných inscenací (Balada o námořníku, Hirošima, Podivuhodný mandarín, Paní mezi stíny, Škrtič a mnohé další). Vždy se hlásil k odkazu Saši Machova, který ho naučil, jak vytvářet taneční divadlo se všemi atributy dramatu. Umělec jeho velikosti českému tanečnímu světu chybí dodnes.
Koncept choreografie vychází z dostupných materiálů o Luboši Ogounovi a z hudební předlohy Wiliama Bukového Hirošima/Svědomí/Rozkaz. Propojuje tedy dvě linie život Ogouna a současně pozadí jeho ikonického díla. Ogounův život je mapován autorským textem ze záznamu (hlas již zemřelého Ogouna komentujícího svůj život). Choreografie reagující na jeho dílo vychází z dostupných vzpomínek, fotografií a videonahrávek. Zkoumá choreografický odkaz původního uvedení Luboše Ogouna, ale podrobí jej aktualizaci a rozvinutí do dalších rovin formálních, obsahových, estetických nebo emociálních. Jde o jistý experiment, kde se choreografie více než padesát let stará podrobí novému tvoření a zkoumání s invencí tvůrců a interpretů Martina Dvořáka a mj. Jany Kosíkové (Přibylové) Baletu ND Brno. Autorem nové hudby je Jan Hanák alias DJ Sonority.
Autor a choreografie: Martin Dvořák
Hudba: DJ Sonority dle Wiliama Bukového, Hector Berlioz
Tanec: Jana Kosíková (Přibylová), Martin Dvořák, Daniela Hanelová, Renata Poláčková a žáci Taneční konzervatoře Brno
Světla, zvuk: Michal Sklenář
Našli jsme další akce, které by se vám mohly líbit.
Mrkněte na ně.
tip na 12 akcí
Koncert v rámci řady benefičních koncertů na podporu náročné opravy kostela sv. Jakuba v Brně.
Masarykova univerzita připomene osvobození Brna a 80. výročí konce druhé světové války.
Máta je rozmanitá bylina s mnoha druhy. Projdeme si rozkvetlou zahradu a ponoříme se do jejích barev a vůní.
Čeká vás tematická výstava, vzpomínková akce a doprovodný program.
Do výstavy byla doplněna projekce s příběhy dvou zajímavých exponátů v expozici – kordu brněnského poštmistra Metzgera a francouzského kyrysu z bitvy u Slavkova – odhalujících jejich původ a určení.
Nový výstavní projekt Muzea města Brna, konaný při příležitosti 130. výročí narození architekta Bohuslava Fuchse.
Do brněnského Letohrádku Mitrovských se vrací doposud nejúspěšnější výstavní projekt za dobu opětovného zpřístupnění této kulturní památky (2007).
Připojte se k nám na Den improvizace v Multilingválním hereckém studiu v Brně.
Interaktivní přednáška a procházka na téma proč je důležité navrhovat veřejný prostor tak, aby byl přístupný pro všechny.
Ústředním tématem třetího ročníku naší konference je VODA ve všech jejích podobách, kvalitách a místech výskytu.
Tato výstava vám prostřednictvím informativních panelů představí jednotlivé jedovaté rostliny, jejich toxické vlastnosti, vliv na lidské zdraví, ale i jejich úlohu v přírodě.
Letošní Den Země s podtitulem Jed nebo lék? věnujeme tématu jedovatých a léčivých rostlin.
