V osmdesátkách to byl keramický TOP a spousta rodin nějaký ten kousek dodnes vlastní (jen možná neví, že je z Letovic nebo Kunštátu). Muzeum umění až v dalekém Dallasu věnuje téhle jedinečné kráse část expozice, mají ji v Hemingwayově domě na Floridě. Pojďte obdivovat, je co.
Hrnčířský kruh, hlína a šikovné ruce. To je základ pro výrobu keramiky. Na tuhle potřebujete ještě speciální tvrdý jíl z místních zdrojů.
Kamenina na Letovicku a Kunštátsku, to je keramika s výbornými technickými vlastnostmi pálená na vysoké teploty, tvořená z místních surovin (vysoce žáruvzdorných jílů). No a kromě toho je opravdu krásná. Proto je od roku 2019 na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Snad to ani nemohlo dopadnout jinak. Okolí bylo vždy bohaté na naleziště jílu a hrnčířství se tu rozvíjelo doslova od počátku osídlení.
Na sklonku 16. století se stal Kunštát centrem řemeslné výroby pro celé panství. Výrobky používala i společenská smetánka. Obří rozmach keramiky na Kunštátsku a Letovicku nastal v první polovině 20. století. Do 30. let vyráběly keramiku soukromé dílny, pak převzala štafetu letovická škola. Dodnes studenti Masarykovy střední školy Letovice tvoří výrobky tradičními postupy. (Ano, včetně hrnčířského kruhu a není to instagramová poetika, je to pěkná dřina!)
Největší fenomén? Akční Čechoameričan Josef Mrázek, zakladatel letovické dílny (1924). Pozoruhodná barevnost výrobků působila jako zjevení. Pan Mrázek miloval pokrok. Experimentoval s pigmenty, proto mají jeho barvy dodnes nádhernou sytost. Vzory jsou květinové, lidové i odvážně kubistické. Autorem byl přímo majitel Mrázek nebo sochař Hubert Kovařík.
Josef Mrázek žil v USA, ale zůstával českým patriotem. Firmu Czech Peasant Art Company založil za oceánem, ale po první světové válce chtěl podpořit hospodářství nové československé republiky. Postavil továrnu a ve 20. letech vyvážel keramiku po vagonech i do Ameriky. Na Světovém veletrhu ve Filadelfii 1926 za ni získal zlatou medaili! S hospodářskou krizí (1933) továrnu zavřel. Těšil se, že po druhé světové válce dojde k renesanci, ale rok 1948 jeho optimismus utnul.
Masopust neboli fašank, to jsou pestrobarevné masky, čas zabijaček, hodování a tanečních bálů. Odkud tato tradice pochází a kde se s ní na jižní Moravě můžeme setkat?
Moraváci jsou veselá kopa, o tom žádná. Vinařská tradice rozverně pojmenovaná hroznová koza má ale kořeny už v antice a možná ještě dál. Jaké má mýtická rohatá poslání?
Tahle oblast jižní Moravy je živá učebnice historie. S dětmi tu zábavnou formou s krásnými kulisami pálavské přírody a památek UNESCO promrskáte zásadní témata jako lovce mamutů, Římskou říši, Velkou Moravu nebo význam Lichtenštejnů pro českou kotlinu. A k tomu si s dětmi promasírujete chodidla na stezce bosou nohou nebo je necháte vyřádit v lanovém parku.
.jpg/1600)
