Lidový obyčej, co má tradici dobrých šest století. Viděli jste někdy v TV zprávách chlapce na koni v kroji, s růží mezi rty? Ale nepamatujete si, co k tomu reportér říkal… přesně, protože jízdu králů musíte zažít na vlastní smysly!
Kterak proradný uherský král Matyáš před chrabrým Jiříkem z Poděbrad prchal
„Jízdy králů na jihovýchodě České republiky“ zapsali v roce 2011 jako 2. nemateriální statek na seznam UNESCO za ČR. Pojďte si o ní přečíst pár slov a vsadíme čižmy (po slovácku boty), že budete chtít jízdu králů vidět naživo.
Odkud se vzala? Pravděpodobně jde o zbytek pohanských obřadů předkřesťanských Slovanů o letnicích. K tomu se přidávají historická fakta i romantické legendy. Nejoblíbenější je ta o útěku uherského krále Matyáše Korvína před Jiříkem z Poděbrad. Po porážce u Bílovic prchal Matyáš maskován do dívčích šatů směrem k Uhrám. A právě na památku těchto událostí prý vznikla jízda králů. K tomu se tradičně přidalo pár veselých detailů. Král má v ústech růži, aby se neprozradil ani hlasem. Doprovázející družina ho chrání a rozpustile povzbuzuje přihlížející, aby poraženému králi přispěli nějakou tou mincí či naturálií.
Ve Skoronicích najdete dokonce muzeum, kde se zvyku věnují. Průběh jízdy je tu jiný než třeba ve Vlčnově. Tady jezdí chlap(c)i ve věku 17 až 30 let, ale účastníkem bývá i padesátiletý jezdec. Po obdržení (jak jinak než veršovaného) souhlasu od samotného starosty může šou v čele s praporečníkem začít. „Vyvolávači“ adresují verše obyvatelům snad všech domů v obci. Za nimi jede král – klučina v ženském kroji s růží v puse – chráněný pobočníky. Bandéirum doplňují výběrčí a děkovníci. Družina objíždí všechny ulice, vyvolávači halasí a výběrčí shromažďují dary.
Bez debaty už zmíněné vyvolávky. Právě ve Skoronicích jich uslyšíte kolem 140 – krojovaný průvod na koních se zastavuje v podstatě u každého stavení a na obyvatele mluví hodně osobně, jménem. Ve verších vypichují fyzické nebo povahové rysy obyvatel a někdy jsou to verše pěkně hubaté!
Skoronskou jízdu můžete navštívit každých deset let přímo ve Skoronicích, při sjezdech skoronských rodáků a mnoha dalších příležitostech. V roce 2022 třeba na květnové pouti v Blatnici pod Svatým Antonínkem, kde se sjedou zástupci všech moravských jízd králů nebo v září přímo ve Skoronicích! Celé procesí nemůže chybět ani na Slováckém roce v Kyjově, který probíhá jako taková folklorní olympiáda každé čtyři roky. A kdyby se vám jízda králů opravdu zalíbila, můžete navštívit i tu v Kunovicích, v Hluku nebo Doloplazech na Hané.
Dostalo se vám téma článku pod kůži? Dost bylo teorie. Pojďte na výlet a objevte jižní Moravu naživo.
Jak voní Slovácko? Nejen po dobrém pivu a kávě, ale každoročně tu v létě zavoní škrobené rukávce a pentle!
Kdo se směje Brnu jako vesnici, co si hraje na velkoměsto, nepochopil to zásadní. I to patří mezi trumfy jihomoravské metropole. Vládne tu pohoda, památky jsou koncentrované a nikam to není daleko. S dětmi můžete od rána do večera prochodit po centru od zajímavosti k zajímavosti. Strávíte klidně celý den v krásné přírodě zoo na Mniší hoře nebo putováním kolem přehrady. A v okolí města v dosahu IDS JMK je nabídka tak nekonečná, že vybíráme jen ochutnávku. Udělejte si kávu a vybírejte.
Být či nebýt, to je otázka: je důstojnější zapřít se a snášet surovost osudu a jeho rány, anebo se vzepřít moři trápení a skoncovat to navždy? Ptá se Hamlet, kralevic dánský. A my se ptáme – co takhle zajít na ochotnické divadlo?!
Ve znojemských kulisách se odehrálo historicky významných událostí, že by to vydalo na 100dílnou kroniku. Však Znojmu přiklepl Přemysl Otakar I. status královského města už roku 1226. Co ale ani mnozí dnešní obyvatelé netuší – že se tu odehrála jedna ze zásadních bitev evropských dějin spojených s Napoleonem!
