Barvení lnu a později bavlny indigem je prastará technika původem z Asie. Na jižní Moravě kdysi vykvetl modrotisk do krásy jako chrpová louka uprostřed léta. A kvete dodnes! Vydejte se do modrotiskové dílny...
Modrotisk je tak jedinečný, že ho v roce 2018 zapsali za Českou republiku na seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO.
Spolu s naší zemí přibylo na seznam také Slovensko, Maďarsko, Německo a Rakousko. Prestižní ocenění vyvolalo vlnu zájmu. To přineslo stejně velkou vlnu falešného strojového modrotisku. S bídnou kvalitou, jak asi nemusíme dodávat…
Fascinující textilní tiskařská technika k nám doputovala pravděpodobně z Číny. V 18. století její krásu objevily vyšší vrstvy, během 19. století pronikla na vesnice. Modrotisk byl „in“, ale vlivem hospodářských změn výroba upadala a ve druhé polovině 19. století už byla doménou venkova. Jako se liší podle regionů lidové kroje, podobně se lišily i modrotiskové vzory jednotlivých oblastí.
Je to hotová alchymie a rozhodně nic pro nedočkavce. Pomocí dřevěných forem se na bílou látku nanáší krycí rezervážní hmota. (Používá se také ruční malba, stříkání nebo sítotisk.) Ta chrání plátno pod vzorem proti obarvení – a její přesné složení je výrobní tajemství každé dílny. Když barva po několika dnech zaschne, látka se obarví v indigové lázni. I ta je výrobním tajemstvím. Nakonec odstraníte krycí směs vypráním v lehkém roztoku kyseliny sírové, která hmotu rozpustí. A voilà, pod ní se objeví původní bílý vzor.
Kam v tuzemsku za pravým modrotiskem? Jedině na Moravu. Dvě dílny tu dodnes fungují se vším všudy. Hýčkají vysekávané formy i další zařízení, vyrábějí krásné modrobílé věci a ještě vás rádi vezmou na prohlídku a zasvětí do tajů nevšední výroby.
Obě dílny získaly prestižní titul Nositel tradice lidových řemesel, který významným řemeslníkům pečujícím o tradiční rukodělnou výrobu uděluje ministr kultury. Udělejte si výlet do krásné krajiny Moravského krasu nebo na Slovácko a přesvědčte se na vlastní oči, že titul je zasloužený.
Květen přináší krásné (skoro)letní počasí a stává se tak ideálním časem pro příjemné výletování. Ten letošní si pro nás navíc připravil hned dva prodloužené víkendy. Kde si je užít plnými doušky?
Na rok 1805 plánoval Napoleon Bonaparte (od 1804 císař Francouzů) invazi do Velké Británie. Věřil si tak, že anektoval Hanoversko nebo unesl a nechal popravit příbuzného bývalého francouzského krále. Taková drzost nemohla zůstat bez reakce…
Je to ale pořádný rambajs! Součástí velikonočního hrkání jsou na Bučovicku obchůzky s Jidáši. Na Velký pátek nebo Bílou sobotu obchází ves maskovaný živý Jidáš, nebo nesou chlapci neživou figurínu. Čistě klučičí záležitost, ale divákem můžete být bez ohledu na gender!