Několik vesnic na kyjovském Slovácku dodnes vyznává tradici ornamentů vysypávaných z písku. Dřív obyvatelé originálně zdobili cesty před každou nedělní mší, dnes provázejí hody, svatby, folklórní slavnosti. Přijeďte se podívat a třeba si taky vysypat svůj vzor!
Tradice stará desítky, možná stovky let má prapůvod v tzv. černé kuchyni, kdy lidé malovali prstem do sazemi začerněné stěny.
Unikátní projev folklóru připsali v roce 2021 na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje – po bok slováckého verbuňku, jízdy králů, modrotisku atd.
„Jsou to důležité symboly naší jihomoravské identity. Naše živé a autentické zvyky a tradice z nás dělají to, čím jsme,“ shrnul při zápisu trefně hejtman Jan Grolich.
Slovácké ornamenty zdobí při zvláštních příležitostech chodníky v Hovoranech nebo Ježově. Ale nejvýraznějším nositelem zvyku jsou rozhodně Šardice na Hodonínsku. Místní „malérečky“ zdobí chodníky a okraje silnic sněhobílým ornamentem při hodech, svatbách, významných svátcích i vinařských a folklórních akcích.
Dostalo se vám téma článku pod kůži? Dost bylo teorie. Pojďte na výlet a objevte jižní Moravu naživo.
Jak vypadaly židovské čtvrti v českých městech? Kde leží půvabný empírový zámek? Vítejte v Boskovicích. Köhn, jdou dál, tady se nudit nebudou!
Žarošice, proslulé poutní místo na Slovácku na okraji Ždánického lesa. Na mariánské pouti se tu každoročně fyzicky i emočně potká obrovské množství poutníků z Moravy, Slovenska i Rakouska. Kdo do Žarošic putuje, potěší své srdéčko, tvrdí starobylá poutní píseň. Tohle byste měli zažít také.
Je tu červenec! Letní prázdniny a splněný sen pro žáky a studenty, organizační výzva pro rodiče. V každém případě je tu vrchol léta, sluníčko v nejlepší formě, dlouhé letní večery a bohatý kulturní program všude, kam se podíváte.
Moraváci jsou veselá kopa, o tom žádná. Vinařská tradice rozverně pojmenovaná hroznová koza má ale kořeny už v antice a možná ještě dál. Jaké má mýtická rohatá poslání?