V osmdesátkách to byl keramický TOP a spousta rodin nějaký ten kousek dodnes vlastní (jen možná neví, že je z Letovic nebo Kunštátu). Muzeum umění až v dalekém Dallasu věnuje téhle jedinečné kráse část expozice, mají ji v Hemingwayově domě na Floridě. Pojďte obdivovat, je co.
Hrnčířský kruh, hlína a šikovné ruce. To je základ pro výrobu keramiky. Na tuhle potřebujete ještě speciální tvrdý jíl z místních zdrojů.
Kamenina na Letovicku a Kunštátsku, to je keramika s výbornými technickými vlastnostmi pálená na vysoké teploty, tvořená z místních surovin (vysoce žáruvzdorných jílů). No a kromě toho je opravdu krásná. Proto je od roku 2019 na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Snad to ani nemohlo dopadnout jinak. Okolí bylo vždy bohaté na naleziště jílu a hrnčířství se tu rozvíjelo doslova od počátku osídlení.
Na sklonku 16. století se stal Kunštát centrem řemeslné výroby pro celé panství. Výrobky používala i společenská smetánka. Obří rozmach keramiky na Kunštátsku a Letovicku nastal v první polovině 20. století. Do 30. let vyráběly keramiku soukromé dílny, pak převzala štafetu letovická škola. Dodnes studenti Masarykovy střední školy Letovice tvoří výrobky tradičními postupy. (Ano, včetně hrnčířského kruhu a není to instagramová poetika, je to pěkná dřina!)
Největší fenomén? Akční Čechoameričan Josef Mrázek, zakladatel letovické dílny (1924). Pozoruhodná barevnost výrobků působila jako zjevení. Pan Mrázek miloval pokrok. Experimentoval s pigmenty, proto mají jeho barvy dodnes nádhernou sytost. Vzory jsou květinové, lidové i odvážně kubistické. Autorem byl přímo majitel Mrázek nebo sochař Hubert Kovařík.
Josef Mrázek žil v USA, ale zůstával českým patriotem. Firmu Czech Peasant Art Company založil za oceánem, ale po první světové válce chtěl podpořit hospodářství nové československé republiky. Postavil továrnu a ve 20. letech vyvážel keramiku po vagonech i do Ameriky. Na Světovém veletrhu ve Filadelfii 1926 za ni získal zlatou medaili! S hospodářskou krizí (1933) továrnu zavřel. Těšil se, že po druhé světové válce dojde k renesanci, ale rok 1948 jeho optimismus utnul.
Dny se zkracují, listí zlátne, chuť zachumlat se pod deku s knihou a teplým čajem roste. Pořád se dá ale zažít spousta akcí pod širým nebem nebo v teple muzeí, galerií a koncertních sálů. Projděte si s námi říjnovou nabídku.
Znojmo získalo status královského města už ve 13. století. I díky tomu v mnoha směrech jen kvetlo a dnes je to parádní učebnice všech stavebních slohů od románského po ty moderní jako brutalismus. Ani nemusíte platit vstupné, stačí se projít po městě. A co teprv novodobé chrámy vinařství z posledních let…
Na jižní Moravě se daří bílým odrůdám. Ale na Velkopavlovicku jsou doma modré odrůdy, je srdcem moravských červených vín. Přívlastky tu mají vína i krajina – „bezlesý kraj beze stínu“ a „kraj modrých hor“. Nebojte, zelenou přírodu si po cestě užijete po demižonech. Vyznavači cyklistiky ocení atraktivní terény a daleké výhledy do kraje, nad kterými extroverti ztichnou a introverti pronesou výmluvné aaah.
.jpg/1600)
.jpg/350x220)