Moraváci jsou veselá kopa, o tom žádná. Vinařská tradice rozverně pojmenovaná hroznová koza má ale kořeny už v antice a možná ještě dál. Jaké má mýtická rohatá poslání?
Při této vinařské tradici nebývá zraněno žádné zvíře (a už vůbec ne koza).
Morava proslula vinařstvím. S tím se od prvních vypěstovaných bobulí pojily nejrůznější vinařské obyčeje. Zarážání hory na Slovácku, vinobraní, svěcení mladých vín… A v některých obcích na Znojemsku nazdobená figura vinohradnického kozla či kozy.
Starodávný obyčej má jednoznačně nejednoznačný původ. Badatelé dospěli k několika verzím. Podle archeologa Čižmáka sahají kořeny zvyku do antiky. Jiní ho přičítají římským legiím nebo keltským předkům na našem území. V oněch dávných dobách obětovávali živou kozu. Rolníci věřili, že bůh úrody na sebe bere zvířecí podobu, po sklizni je zesláblý a musejí ho proto zabít, aby se na jaře opět zrodil v plné síle. Staří Řekové podobně obětovali kozla coby trest za škody ve vinicích. Naštěstí došel zvyk proměny a pamětníci už ho znají „ve veganské podobě“ – vinaři na Znojemsku předávali představitelům obce masku v podobě kozí hlavy ozdobené ovocem a květinami. Hroznová koza ve vinohradu ručí za dobrou úrodu, vstřícné počasí, odměňuje dobré hospodáře, trestá lenochy.
Lidový obyčej praktikovali vinaři v příhraničí do druhé světové války. Skoro před 20 lety se ho povedlo obnovit a v roce 2021 rozšířil spolu s pískem vysypávanými ornamenty na Hodonínsku Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje.
Učitel a znojemský písmák Jiří Svoboda – duchovní otec oživení tradice – sepsal knihu znojemských pověstí. Při sběru podkladů objevil i starou kozí tradici. Legendu oživil, pak se slova ujali umělci a dali koze fyzickou podobu. Třeba bratři Pátí ji vytesali ze starobylého vinařského lisu. Ale asi nejznámější je plastika v životní velikosti, kterou vyrobili žáci ZVS Hrádek během hodin výtvarky.
Znojmo získalo status královského města už ve 13. století. I díky tomu v mnoha směrech jen kvetlo a dnes je to parádní učebnice všech stavebních slohů od románského po ty moderní jako brutalismus. Ani nemusíte platit vstupné, stačí se projít po městě. A co teprv novodobé chrámy vinařství z posledních let…
Prosinec se tradičně nese ve slavnostní atmosféře plné světýlek a očekávání. Kam na svařák, na vánoční koncert či adventní jarmark? Čtěte dál, protože vánoční atmosféru, tu my na jižní Moravě umíme.
Duben, to je jaro v plném proudu. Mandloně a meruňky odkvétají, stromy se začínají zelenat a památky otevírají své brány. Naše tipy tentokrát odstartujeme velikonočním obdobím, které letos připadá na přelom března a dubna.
