Žarošice, proslulé poutní místo na Slovácku na okraji Ždánického lesa. Na mariánské pouti se tu každoročně fyzicky i emočně potká obrovské množství poutníků z Moravy, Slovenska i Rakouska. Kdo do Žarošic putuje, potěší své srdéčko, tvrdí starobylá poutní píseň. Tohle byste měli zažít také.
Termín pouti je pevně daný, koná se každý rok druhou sobotu v září (v den narození Panny Marie).
Od roku 2021 najdete na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR žarošickou mariánskou pouť. Zlatá sobota je tu hlavní poutí v rámci církevního roku. Překrásná tradice a silný genius loci je i pro návštěvníka–ateistu velký zážitek. Vícedenní program je fenomén i ve srovnání s proslulými poutěmi třeba ve Křtinách či Velehradu.
Podnětem pro rozvoj mariánských poutí obecně bylo vítězství nad Turky v bitvě u Lepanta 1571. Lidé před válečnými hrůzami utíkali k Panně Marii coby ochránkyni před nepřáteli. (V centru kultu stojí milostná socha nebo obraz.) Další rozkvět přineslo baroko. Zato komunistická totalita znamenala útlum. Ale rozhodně ne konec! Po roce 1989 tradice opět jen kvete. Význam Žarošic coby poutního místa podtrhl roku 1995 papež Jan Pavel II., když na Svatém Kopečku u Olomouce žarošickou mariánskou sochu korunoval.
A proč vlastně „milostná“ socha? Nejde o žádné košilaté záležitosti. Zkrátka se jí připisují zázračné účinky. Poutní místo Žarošice se váže k soše Panny Marie, kterou kostelu darovala královna Eliška Rejčka. Je dřevěná, vysoká 142 centimetrů, stará 700 let. Pro starobylost poutního místa se jí říká Stará Matka Boží.
Po zákazu poutí a rušení kostelů na příkaz císaře Josefa II. roku 1785 skončil i kostel v Silniční. Věřící prý vpadli do kostela, uctívanou sochu uložili něžně na nosítka, zapálili svíce a ve večerním slavnostním průvodu se zpěvem na rtech ji přenesli do Žarošic. A právě na památku této události se dodnes koná večerní světelný průvod se sochami Panny Marie.
Zhruba v dnešní podobě probíhá pouť od zmíněného roku 1785. Krojovaná procesí procházejí obcí s nosítky s honosně zdobenými mariánskými plastikami ke kostelu sv. Anny, následují obřady. Družičky i chlapci pozdravují Matku Boží a odevzdáváním věnečků symbolicky ukazují, že jí nesou svá srdce. Program zahrnuje ceremoniál poklony Panně Marii i žehnání pramene ve Zdravé vodě. Vrcholem je večerní liturgie před kostelem, následuje průvod s nosítky s osvětlenými mariánskými sochami, kdy jednotlivá procesí procházejí za zpěvu mariánských písní. Slavnost trvá i přes celou noc!
Přemýšlíte, čím udělat radost svým blízkým? Jestli vám dává smysl zároveň podpořit místní tvůrce s odkazem na region, ve kterém žijeme, nechte se v následujícím článku inspirovat.
Květen přináší krásné (skoro)letní počasí a stává se tak ideálním časem pro příjemné výletování. Ten letošní si pro nás navíc připravil hned dva prodloužené víkendy. Kde si je užít plnými doušky?
Je to ale pořádný rambajs! Součástí velikonočního hrkání jsou na Bučovicku obchůzky s Jidáši. Na Velký pátek nebo Bílou sobotu obchází ves maskovaný živý Jidáš, nebo nesou chlapci neživou figurínu. Čistě klučičí záležitost, ale divákem můžete být bez ohledu na gender!